Pomalu pečená krkovička

Doma máme někdy docela zajímavé podmínky. Já chci maso omezit a partner by ho zase rád zavedl častěji. Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou Palea. Mě ten koncept přijde sice zajímavý, ale nejsem masožravec. Maso si dám jednou za čas, ale že bych ho musela mít denně, natož několikrát denně, to teda opravdu ne. No a v týdnu dokonce přišel s tím, že by chtěl zkusit krkovičku. Že mu bylo řečeno, že to je fajn zdroj tuku a jestli bych ji udělala. No udělala, ale jak? Nemáme rádi podrážky, ale krásně měkkounké křehké maso. Poslední dobou mě nějak nebaví hledat recepty a vařit podle nich, takže i tady to dopadlo stejně. Udělala jsem, co mě napadlo a děj se vůle boží. Výsledek byl takový, že i já jsem si přidala a celou dobu jsem říkala, že to je jako máslíčko. Krásně šťavnaté. Přítel mi u oběda zase prozradil, že tajně doufal, že to zvládne užvejkat a že se to bude dát jíst. Maso ale předčilo i jeho očekávání a byl v sedmém nebi. Prý už si mě teda může vzít. No to kdybych věděla, tak piluju krkovičku už dááávno :-)

Suroviny:

4 plátky krkovičky (cca 2 – 3 cm)
6 červených cibulí
pepř
grilovací koření (pozor na složení)

Postup:

Maso si očistíme a případně nakrájíme, pokud máme vcelku. Dáme do mísy, zasypeme grilovacím kořením a polijeme olejem. Pořádně promícháme, aby se směs dostala úplně všude. V uzavřené míse dáme do lednice a necháme odpočívat minimálně do druhého dne. Já marinovala od pátečního odpoledne do nedělního rána a vyplatilo se :-) Mísu vyndáme z lednice alespoň půl hodiny před pečením, aby se maso srovnalo. Připravíme si cibuli na měsíčky a plátky masa s ní v pekáčku poklademe, posypeme ještě jednou grilovacím kořením a pepřem a přiklopíme. Pečeme v troubě vyhřáté na 170 st. 2 hodiny. poté pekáč odkryjeme a pustíme gril. Po 15 minutách plátky otočíme a necháme 15 minut grilovat i  z druhé strany.

První porci jsme měli s rýží natural a bylo to možná lepší, než s dnešní jasmínovou rýží. Ať tak či tak, bylo to moc dobré 😉
 

Pomalu pečená krkovička

Pomalu pečená krkovička

Fazolky se zeleninou a rýží natural

Fazolky u nás doma likvidujeme celkem ve velkém. Je to i taková vděčná potravina, když se mi nechce vařit, a nebo když jsme po posledních dnech přejedení a chceme jen něco lehčího. No a protože minulý týden byl právě o spoustě jídla, tak jsem včera ukuchtila jednu z našich fazolkových variací a musím říct, že ač to možná nevypadá, bylo to moc dobré :-)

Suroviny:

zelené fazolky (používám mražené)
3 červené cibule
3 zelené papriky
3 rajčata
1/2 smetany ke šlehání
2 lžíce lahůdkového droždí
1 lžíce Nori vloček
sůl, pepř, Tamari
sezamové semínko
rýže natural

Postup:

Na lehce posoleném oleji si necháme zesklovatět cibuli nakrájenou na měsíčky a přidáme proužky papriky. Necháme chvilinku opéct a přidáme rajčata pokrájená na menší kousky. Zeleninu zakapeme Tamari a posypeme čerstvě mletým pepřem. Přisypeme fazolky a dusíme do měkka (voda navíc není potřeba, rajčata i papriky pustí šťávu). Množství fazolek závisí na chuti každého z nás. My je máme rádi, takže jsem použila stejné množství fazolek, jako zeleninového základu. Chvilku před dokončením do směsi vlijeme šlehačku. Mělo by jí být jen tolik, aby vytvořila povlak na fazolkách, určitě je nechceme utopit :-) Nakonec vmícháme lahůdkové droždí a Nori vločky a necháme už jen minutku propojit chutě. Podáváme s rýží natural a posypané sezamovým semínkem.

 

Fazolky se zeleninou a rýží natural

Fazolky se zeleninou a rýží natural

Rýžový nákyp

Když jsem přemýšlela, jaký dortík si upeču k narozeninám, nemohla jsem se rozhodnout. Chtěla jsem, aby byl s ovocem. Na druhou stranu jsem nechtěla spoustu mouky a pořád ještě nebyly naloupané ořechy. Nakonec jsem si vzpomněla, že jsme už dlouho neměli rýžový nákyp a volba byla jasná. Je to taková typická dobrota, že v každé rodině je určitě nějaký ověřený recept. Já peču tenhle, protože takhle ho vždycky pekla moje mamka, když jsem byla menší a takhle nám chutná:-)

Suroviny:

1. fáze:
750 ml mléka
50 g cukru
50 g másla
200 g rýže
špetka soli

2. fáze:
60 g másla
60 g cukru
3 vejce
citronová kůra
1 vanilkový cukr
ovoce dle chuti

Postup:

Do studeného mléka dáme propláchnutou rýži, máslo, špetku soli a přivedeme k varu. Za občasného míchání (běžně se rýže během varu nemíchá, ale tady je to opravdu potřeba) si uvaříme kaši a dle chuti osladíme. Poté ji necháme pořádně vychladnout – ideálně přes noc.
Druhý den si vyšleháme povolené máslo s cukrem, žloutky a citronovou kůrou. Do základu vmícháme kaši a ovoce nakrájené na kousky. Na závěr vmícháme pevný sníh. Pekáč si vymažeme máslem, ale ničím nevysypáváme. Přendáme si do něj směs a pečeme na 180 st. asi 60 – 90 minut, dokud povrch nezezlátne.
Na fotce je nákyp se švestkami a skořicí a ač to nevypadá, tak švestek je tam opravdu hodně :-)

Rýžový nákyp

Rýžový nákyp

 

Červená čočka na kari

Asi bychom stěží našli někoho, kdo ještě nezkoušel červenou čočku. A pokud jí nezkoušel, tak o ní alespoň slyšel. Červená čočka má pro nás kuchařky jednu obrovskou výhodu. Narozdíl od klasické hnědé čočky se nemusí namáčet a je vařená během chvilky. Ale to zdaleka není jediné její plus. Kromě vysokého množství bílkovin a vlákniny obsahuje také spoustu minerálů (železo, fosfor, zinek, selen) a vitamin B6. A jako takový bonus – červená čočka nenadýmá. U nás se často vaří na popud partnera. Ten si ji oblíbil a mně zase vyhovuje, že to je opravdu vděčná surovina, kterou lze upravit na mnoho způsobů. Naposledy jsem vyzkoušela právě tento postup.

Suroviny:

1 hrnek červené čočky (v suchém stavu)
1 zelená paprika
1 větší mrkev
1 cibule
1 lžíce Tamari
sůl, pepř, kari koření

Postup:

Na trošce oleje (já použila kokosový) si osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku. Po chvilce přidáme kostky papriky, měsíčky mrkve, zakápneme Tamari a chvilku opékáme, aby se nám zelenina rozvoněla. Červenou čočku si propláchneme ve vodě a přisypeme ji k zelenině. Posypeme kari kořením, podlijeme trochou vlažné vody a vaříme do změknutí – cca 15 – 20 min. Vody dáme opravdu jen trochu, abychom nemuseli ničím zahušťovat. Přilít můžeme kdykoliv. Když je čočka měkká, tak už jen dochutíme solí, pepřem, popřípadě ještě trochou Tamari a servírujeme. U nás s rýží Basmati a posypáno slunečnicovými semínky :-)

Červená čočka na kari

Plněné závitky

Včera večer jsem přemýšlela, co dneska uvařím a jako obvykle mě napadla rýže. Já miluju rýži – nejvíc kvalitní jasmínovou a basmati, ale zavděčíte se mi jakoukoliv :-) Jenže jsem tu rýži chtěla nějak zaonačit, aby to bylo tak nějak zvláštní a ne nudné. Přemýšlela jsem kam s ní a vzpomněla jsem si, že mám doma rýžový papír. Říkáte, že to je trochu moc rýže najednou? No tak pozor, přítel poznal, že jí rýži asi u 5. sousta, když jsem mu napověděla.

Suroviny:

8 rýžových papírů
1 větší sklenice rýže (myšleno před vařením)
1 balení uzeného tofu
1 červená paprika
1 cibule
2 lžíce lahůdkového droždí
sójová omáčka (já používám Tamari)
1 lžička kvalitního grilovacího koření
4 plátky sýra

Postup:

Na pánvi si orestujeme na drobno nakrájenou cibulku a přidáme k ní kousky papriky. Po změknutí přidáme najemno nastrouhané tofu, sójovku, koření a lahůdkové droždí. Připravenou směs promícháme s uvařenou a vychladlou rýží (stačí jen tak vychladlá, abychom si nepopálili ruce:-) ). Připravíme si mísu s teplou vodou. Rýžový papír několikrát promáchneme v míse s vodou a položíme si ho na prkénko. Doprostřed dáme půl plátku sýra a na něj menší hromádku rýžové směsi. Nejprve přiklopíme boční okraje dovnitř, poté vrchní dolů a dobalíme zbytek. Hotový závitek pokládáme rovnou na plech vyložený pečícím papírem, aby se nám nepřilepil k podložce a poté neroztrhl. Připravené balíčky dáme do trouby vyhřáté na 200 stupňů a pečeme asi půl hodinky pod grilem. Pokud gril nemáte tak prostě pečeme, dokud nejsou na povrchu křupavé :-) Vynikající přílohou bylo podušené červené zelí.
Tahle dobrota se výborně hodí i jako svačinka na cesty a plnit se dá čímkoliv, takže určitě vyzkoušejte 😉

Závitky

Závitky

Dýňové rizoto

Když jsem byla malá, tak pojem dýně zásadně znamenal dýňový kompot. Buď s ananasovou příchutí nebo rumovou. Hokkaido jsem neznala. Když jsem poprvé ochutnala dýňovou polévku, byla to láska asi tak na třetí sousto. Od té doby jsem ji doma párkrát dělala, ale když jsem teď měla ve špajzu tuhle pochoutku, chtěla jsem z ní udělat něco jiného. Něco, co jsme ještě nejedli a mohlo by to našim mlsným jazýčkům chutnat. A jelikož nerada stojím v kuchyni dlouho (u tohoto receptu teda ha ha ha), tak jsem si vybrala dýňové rizoto.

Suroviny:

1/2 dýně Hokkaido
2 hrnky rýže
200 ml bílého vína
2 cibule
máslo
cca 1 litr vývaru (vývar jsem neměla, tak jsem použila miso rozpuštěné v teplé vodě)
sůl, pepř, rozmarýn

Postup:

Na másle si necháme zesklovatět pokrájenou cibulku a poté vmícháme nakrájenou dýni. Hokkaido se loupat nemusí – stačí pořádně umýt, ale já ji stejně loupu. Necháme chvilinku opékat a přisypeme rýži. Opět chvilku necháme a podlijeme vínem. Osolíme, opepříme a lehce posypeme rozmarýnem. Za průběžného míchání (prostě tak, aby se to nepřipálilo) vaříme, dokud se víno neodpaří. Poté dolijeme skleničku vývaru a opět mícháme a čekáme. Takto pomalu po skleničkách opakujeme, dokud není rýže vařená. Určitě by to ve výsledku neměla být kaše, ale ani nijak extra suché. Dochutíme případně ještě solí a pepřem a máme hotovo. Na talíři přidáme ještě malý oříšek másla a posypeme dýňovými semínky. Dobrou chuť!

Dýňové rizoto