Segedín

Nejsem nijak extra omáčková, ale už pár týdnů mám chuť na segedín. Minulý týden jsme šli na oběd a měli ho zrovna v polední nabídce, tak jsem si říkala, že už bych ho měla konečně udělat. Jenže co k němu? Brambory, ani rýže se nehodí a bramborový knedlík taky ne. No a těstoviny nejíme… Dneska jsem se do segedínu pustila a výsledek? Nepublikovatelná fotka mě samotné, jak si užívám poslední kapky na talíři :-) Ano, segedín se moc povedl.

Suroviny:

1 kg vepřové plece
2 cibule
100 g másla
500 g kvalitního kysaného zelí
2 lžíce rýžové mouky
200 ml smetany ke šlehání
sůl, pepř, kmín, červená paprika

Postup:

Jak je tahle omáčka výborná, tak je strašně jednoduchá. Cibule si nakrájíme nahrubo a necháme zesklovatět na másle. Přidáme maso nakrájené na větší kostky a počkáme, než se zatáhne. Maso osolíme, opepříme, posypeme kmínem a hojně i červenou paprikou – já dávám tak půl sáčku. Necháme jen pár vteřin opéct a podlijeme asi 3 dc vody. Přikryjeme pokličkou a vaříme téměř do změknutí. Podle potřeby podléváme. Poté přidáme do hrnce zelí i s nálevem, ve kterém bylo a necháme vařit. Hotovou omáčku zahustíme rýžovou moukou rozmíchanou ve vodě a po chvilce přilijeme smetanu. Necháme prohřát a pak už si můžeme pochutnávat :-)

Segedín s pohankovým knedlíkem

Segedín s pohankovým knedlíkem

Pomalu pečená krkovička

Doma máme někdy docela zajímavé podmínky. Já chci maso omezit a partner by ho zase rád zavedl častěji. Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou Palea. Mě ten koncept přijde sice zajímavý, ale nejsem masožravec. Maso si dám jednou za čas, ale že bych ho musela mít denně, natož několikrát denně, to teda opravdu ne. No a v týdnu dokonce přišel s tím, že by chtěl zkusit krkovičku. Že mu bylo řečeno, že to je fajn zdroj tuku a jestli bych ji udělala. No udělala, ale jak? Nemáme rádi podrážky, ale krásně měkkounké křehké maso. Poslední dobou mě nějak nebaví hledat recepty a vařit podle nich, takže i tady to dopadlo stejně. Udělala jsem, co mě napadlo a děj se vůle boží. Výsledek byl takový, že i já jsem si přidala a celou dobu jsem říkala, že to je jako máslíčko. Krásně šťavnaté. Přítel mi u oběda zase prozradil, že tajně doufal, že to zvládne užvejkat a že se to bude dát jíst. Maso ale předčilo i jeho očekávání a byl v sedmém nebi. Prý už si mě teda může vzít. No to kdybych věděla, tak piluju krkovičku už dááávno :-)

Suroviny:

4 plátky krkovičky (cca 2 – 3 cm)
6 červených cibulí
pepř
grilovací koření (pozor na složení)

Postup:

Maso si očistíme a případně nakrájíme, pokud máme vcelku. Dáme do mísy, zasypeme grilovacím kořením a polijeme olejem. Pořádně promícháme, aby se směs dostala úplně všude. V uzavřené míse dáme do lednice a necháme odpočívat minimálně do druhého dne. Já marinovala od pátečního odpoledne do nedělního rána a vyplatilo se :-) Mísu vyndáme z lednice alespoň půl hodiny před pečením, aby se maso srovnalo. Připravíme si cibuli na měsíčky a plátky masa s ní v pekáčku poklademe, posypeme ještě jednou grilovacím kořením a pepřem a přiklopíme. Pečeme v troubě vyhřáté na 170 st. 2 hodiny. poté pekáč odkryjeme a pustíme gril. Po 15 minutách plátky otočíme a necháme 15 minut grilovat i  z druhé strany.

První porci jsme měli s rýží natural a bylo to možná lepší, než s dnešní jasmínovou rýží. Ať tak či tak, bylo to moc dobré 😉
 

Pomalu pečená krkovička

Pomalu pečená krkovička