Marmeláda plná jahod

Linecké cukroví slepované marmeládou nebo čerstvé pečivo s máslem a marmeládou… hmmmm… dobrota :-) ale marmelády z obchodu jsou většinou buď přeslazené, plné různé chemie a nebo dost drahé. Proč si ale neudělat domácí skleničky, které budou přesně podle naší chuti a u kterých víme, co v nich je? My máme letos dokonce 3 druhy jahodové – lehce oslazenou třtinovým cukrem pro mě, středně oslazenou klasickým cukrem a pak na přání ještě trochu víc oslazenou (ta už je na mě ale moc sladká a dle mého se sladkostí blíží té kupované). Recept níže je na prostřední variantu.

Suroviny:

2 kg jahod
0,5 kg cukru
šťáva z půlky citronu
1 prášek z agaru (10 g)

Postup:

Jahody si očistíme od stopek a omyjeme – dáme si pozor, aby žádná nebyla nahnilá. Větší kousky si pokrájíme a dáme do velkého hrnce, kde na střední teplotu vaříme asi půl hodiny. Poté přidáme cukr a citronovou šťávu a necháme ještě asi 10 min provařit. Připravíme si sklenice a nalijeme do nich vroucí vodu, aby se nám napařily. Je důležité, aby sklenice i víčka byly naprosto čisté. Marmeládu nemixuji, máme rádi kusy jahod. Nemusíte se ale bát, že by pak nešla mazat. Varem se jahody rozpadnou a jsou pak krásně měkkounké. Na závěr do hrnce vsypeme agar, pořádně rozmícháme a necháme jen minutku prohřát. Naprosto čistou lžící pak plníme marmeládu do sklenice, otřeme okraj a okamžitě zavíčkujeme. Sklenici otočíme dnem vzhůru a postavíme na tepluvzdorný povrch (třeba prkénko). Asi po 15 minutách sklenice s marmeládou otočíme do správné polohy a necháme vystydnout. Při otáčení by sklenice neměla zasyčet. V takovém případě se víčko nechytlo správně a tuhle sklenici si dejte do lednice na brzkou spotřebu :-) Mě chytly letos zatím všechny sklenice, takže se toho opravdu nebojte 😉

Marmeláda plná jahod

Marmeláda plná jahod

Jahodový koláč s drobenkou

Původně jsem chtěla dělat normální bublaninu a na ní dát drobenku. A protože drobenku jsem ještě nedělala, hledala jsem poměr pro máslo, cukr a mouku. No a cestou se můj původní záměr změnil na koláč s tvarohem a výsledkem je tato dobrota, která si určitě získá i vás :-)

Korpus:
100 g rýžové mouky
70 g pohankové mouky
60 g moučkového cukru
1 žloutek
125 g másla
sůl

Tvarohová vrstva:
500 g tvarohu (v kostce)
100 g třtinového cukru (já dala domácí vanilkový)
3 vejce
1/2 vanilkového pudingu
1/2 citronu
300 g jahod nakrájených na kousky

Drobenka:
30 g másla
5 lžic rýžové krupičky
3 lžíce třtinového cukru

Postup:

Jako první si ze všech surovin na korpus vypracujeme pevné těsto, které si dáme do lednice. Poté si připravíme drobenku – máslo, krupičku i cukr si dáme do mísy a prsty mačkáme tak dlouho, až nám vznikne sypká hmota. V druhé míse si smícháme tvaroh se žloutky, cukrem, vanilkovým pudingem (práškem!) a šťávou z půlky citronu. Z bílků si připravíme tuhý sníh, který opatrně vmícháme do tvarohového krému. Těsto si vyndáme z lednice a umačkáme ho do koláčové formy tak, abychom měli zvednuté okraje. Pro jistotu můžeme použít pečící papír, ale těsto je mastné dost. Pokud bychom těsto nechali vychladit dostatečně dlouho (alespoň 2 hodiny), dalo by se vyválet. Na těsto uhladíme tvarohovou vrstvu a poklademe kousky jahod. Posypeme drobenkou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme asi 60 min na 175 st. A rádím péct těsně před spaním. Do rána koláč stihne v klidu vystydnout a vy tak nemusíte čekat nad horkou dobrotou, kdy už si konečně budete moct dát :-)
Jahodový koláč

Jahodový koláč

 

Ředkvičkový salátek

Takové ty čerstvé ředkvičky, které sotva vyndáte ze záhonku a ony vás štípnou do jazyka. Mňam. To je přesně to kouzlo vlastní zahrádky, na které si posbíráte plody vlastní práce. Vlastně ani ne tak vlastní jako práce přírody. Vždyť není to úžasné? Dáme do země semínko a za pár týdnů z něj máme výbornou, voňavou ředkvičku :-)

Suroviny:

10 ředkviček
3 lahůdkové cibulky
1 řecký jogurt
1 lžička majonézy
špetka soli a čerstvě mletého pepře
pár kapek citronové šťávy

Postup:

Ředkvičky si nakrájíme na tenké plátky a cibulku včetně zelené natě na proužky. Vše pořádně promícháme s tvarohem, majonézou, citronovou šťávou, solí a pepřem a dáme aslepoň na hodinku uležet. Salátek je moc dobrý i samotný bez jakékoliv přílohy 😉

Ředkvičkový salát

Ředkvičkový salát

Letní jahodový dortík

Kdo by neznal klasiku v podobě nepečeného dortu. Každá rodina na něj má svůj recept a každému chutná trochu jinak. Někdo má raději krémovou náplň a někdo zase spoustu piškotů. Já patřím k té první skupině,  i když tenhle dortík byl více piškotový. Tak jako tak byl moc dobrý a minulý víkend se po něm jen zaprášilo :-)

Suroviny:

500 g jahod nakrájených na plátky
1,5 sáčku piškotů
2 smetany ke šlehání
1 tvaroh v kelímku
1 zakysaná smetana
vanilkový třtinový cukr dle chuti

Postup:

Nejprve si připravíme krém – ušleháme si smetany a poté do nich opatrně vmícháme tvaroh a zakysanou smetanu. Dle chuti lehce osladíme cukrem. Na dno dortové formy poklademe jednu vrstvu piškotů a lehce je potřeme připraveným krémem. Teprve na krém dáme jahody. Nyní dáme vyšší vrstvu krému a poté zopakujeme vrstvy piškotů, krému, jahod a končíme vrstvou krému. Dortík dáme vychladit do lednice a těšíme se na ráno, až se do něj budeme moct pustit :-)

Letní jahodový dortík

Tvarohové knedlíky s jahodami

Tak tenhle víkend byl opravdu jahodový. A protože čerstvé jahůdky nevydrží moc dlouho, tak jsem vymýšlela, jak všelijak si je můžeme vychutnat. Jednou z variant byly i klasické jahodové knedlíky. Tenhle recept mě překvapil tím, jak byl ve finále jednoduchý a hrozně rychlý. Kdo nemá rád tvaroh chuťově, tak se nemusí bát, není z těsta cítit. Naopak tvarohoví milovníci si mohou knedlíky řádně na talíři posypat strouhaným tvarohem a chutě tak výborně skloubit dohromady :-)

Suroviny:

1 vejce
1 tvaroh (měla být kostka, ale já dala vaničku)
200 g pohankové krupice
120 g rýžové mouky polohrubé (v receptu RMP)
špetka soli
1 lžíce cukru (na cukr do těsta jsem zapomněla a nevadilo nám to)

Postup:

Všechny ingredience smícháme dohromady a případně dosypáváme RMP dokud nezískáme nelepivé těsto. Uděláme si váleček a postupně si ubíráme malé množství, ze kterého uvalíme kuličky. Ty si rozmáčkneme na trošce RMP a do kolečka zabalíme jahodu nebo jiné ovoce. Balíček pečlivě uzavřeme a lehce obalíme v RMP. Připravené knedlíky vhodíme do osolené vroucí vody a po jejich vyplavání na povrch vaříme asi 5 min. Na talíři si jahodáky posypeme dle chuti (v mém případě tvaroh a kakao) a už se jen unášíme na vlnách té dobroty :-)

Tvarohové knedlíky s jahodami

Tvarohové knedlíky s jahodami

S hormony se už kamarádíme

Když jsem přemýšlela, čím začít tenhle článek, tak mě napadala úplně jiná slova. Ale pak jsem si sedla ke svému pracovnímu stolu, podívala se před sebe na můj krásný výhled, zaposlouchala se do zvuků zpívajících ptáčků a řekla jsem si, že prostě musím začít touhle fotkou. No není to fajn? :-)

20150531_141304

V takovém prostředí se tvoří krásně. Zvlášť po tak úžasném, energizujícím víkendu, který mám za sebou já. Pár měsíců jsem uvažovala nad kurzem Hormonální jógové terapie podle Dinah Rodrigues. Věděla jsem, že jistá paní pořádá kurzy v Praze. Jenže já jsem se o tuhle tematiku začala zajímat právě ve chvíli, kdy jsem se z Prahy odstěhovala. Nechávala jsem v sobě myšlenku nějakou dobu uzrát a právě ve správnou chvíli to přišlo. Lektorka kurzů už pro mě není jen anonymní osobou, ale získala jméno – Adéla Vaculíková. Domluva s ní byla úžasná a opravdu rychlá. Během pár dnů bylo jasné, že kurz v Mladé Boleslavi proběhne a já se začala neskutečně těšit. Kurz jsme měly vypsaný asi 2 měsíce předem, takže se pořád zdál strašně daleko. Najednou tu ale byl pátek a zbývala jen jedna noc. Vylezlo spoustu otázek. Jaké to bude? Co tam vlastně budeme dělat? Co tam bude za ženské? Mladé? Staré? Budeme si rozumět? A hlavně – jaká bude lektorka?

Na všechno by se dalo odpovědět jendím slovem, ale nepředbíhejme. V sobotu ráno se sešla parta žen různého věku a žádná nevěděla, co čekat. Trošku nervózně jsme si rozprostřely podložky po sále a čekaly, co bude. Všechny jsme už potkaly lektorku, která nás mile uvítala hned u recepce. Ta pravá vlna energie s ní ale přišla až po příchodu do našeho zaplněného sálu. Blondýnka s velkýma očima a neuvěřitelně pozitivním nábojem všude kolem sebe. Víkend jsme začaly vzájemným představením a ač to možná pro některé z nás bylo pouštění cizích lidí do soukromí, nakonec to bylo jen a jen dobře. Zjistily jsme, že všechny toho máme spoustu za sebou bez ohledu na věk. Slyšely jsme příběhy žen, které si vybojovaly místo na tomhle světě, stejně jako žen, které jsou nešťastné, ale mají vůli to změnit.

Celý víkend se pak nesl v duchu tréninku sestavy, proloženého příjemným povídáním na různá ženská témata. Najednou se nikdo nebál. Bavily jsme se otevřeně i o tématech, která jsou často tabu – bohužel. Přitom všechna témata jsou naší součástí a každá žena by měla mít někoho, s kým je může rozebírat. V sobotu večer jsem domů přijela příjemně unavená a cítila jsem, že moje vnitřní žena je ráda za to, co pro ni dělám. Dneska, v neděli, se mi domů ani moc nechtělo. Víkend utekl a najednou byl konec. Vždyť ještě nedávno jsem se tak těšila a už je po? No však to všichni známe, tak to prostě je. Každopádně dneska po příjezdu domů jsem se cítila velmi nabitá energií. Ne jen tak nějakou energií, kterou můžu použít na nějaký sport, nebo práci v domácnosti apod. Energií, kterou moc ráda vkládám do svého života. Energií pracovat na sobě a dosahovat svých cílů. Energií milovat sama sebe.

Tento jediný víkend neprovede s našimi těly zázraky (i když věřím, že Adélčina energie v nás zůstane dlouho:-) ). Teď záleží jen na každé z nás, abychom svůj život posunuly tam, kam chceme a získaly od něj to, co nám schází ke štěstí. Adélka je úžasná osobnost, která nepracuje. Ona žije v duchu své životní filosofie a pomáhá jiným ženám. A to je velký rozdíl. Na jejich kurzech je vidět, že své znalosti předává s láskou a že ji opravdu baví nám ostatním pomáhat a ukazovat nám tu lepší cestu. Moc bych si přála, abychom se třeba za rok zase všechny sešly a řekly si, kam se naše životy posunuly. V tuto chvíli už mi zbývá jediné – Adélko DĚKUJU! 😉

Přehled kurzů a bližší informace přímo na stránkách Adélky:

http://www.hormonalni-joga.cz/

Pohankový knedlík

Jak už víte, tak se doma nesnažíme nahrazovat za každou cenu všechno. Kdysi jsem už zkoušela nějaký knedlík, ale byla to katastrofa bez jakékoliv chuti. Celkem nedávno se mi povedly dobré bramborové knedlíky. Ale přeci jen jsou jídla, ke kterým se prostě hodí nejvíc klasický knedlík. No a teď co s tím? Z jaké mouky? Jak mi to nakyne? Dneska jsem se rozhodla vyzkoušet knedlík z pohankové krupice a rozhodně můžu říct, že u nás si své místo získal. Mělo to jen jednu vadu – konečně se mi povedl dobrý knedlík a partner má rozjetou alergii i s rýmou, takže si ho nevychutnal :-/ 😀 ale za sebe můž říct, že byl fakt dobrý 😉

Suroviny:

pohanková krupice (asi 10 lžic)
2 dcl vody
2 vejce
1 lžíce bezfosfátového prášku do pečiva
sůl

Postup:

V kastrůlku si dáme vařit vodu a ve chvíli, kdy začne vřít ji odstavíme, osolíme a vmícháme 3 menší lžíce krupice, aby nám vznikla hustší kaše. Těsto necháme vychladnout (nechceme ho úplně studené, jen takové vlažnější :-) ), vyklepneme do něj vejce, přidáme prášek do pečiva a podle potřeby přisypáváme krupici. Zpracujeme si bochníček a vaříme ho na pařáčku pokrytém utěrkou 15 minut. Knedlík opatrně vyndáme a propíchneme špejlí na několika místech. Necháme ho chvilinku odpočinout a můžeme podávat.

Knedlík byl opravdu dobrý. Není dusivý, v omáčce se nerozpadl, ale na jazyku se rozplýval :-) Z tohoto množství byl jeden menší knedlík na 3-4 porce.

Pohankový knedlík

Pohankový knedlík

Pohankový knedlík

Pohankový knedlík

Segedín

Nejsem nijak extra omáčková, ale už pár týdnů mám chuť na segedín. Minulý týden jsme šli na oběd a měli ho zrovna v polední nabídce, tak jsem si říkala, že už bych ho měla konečně udělat. Jenže co k němu? Brambory, ani rýže se nehodí a bramborový knedlík taky ne. No a těstoviny nejíme… Dneska jsem se do segedínu pustila a výsledek? Nepublikovatelná fotka mě samotné, jak si užívám poslední kapky na talíři :-) Ano, segedín se moc povedl.

Suroviny:

1 kg vepřové plece
2 cibule
100 g másla
500 g kvalitního kysaného zelí
2 lžíce rýžové mouky
200 ml smetany ke šlehání
sůl, pepř, kmín, červená paprika

Postup:

Jak je tahle omáčka výborná, tak je strašně jednoduchá. Cibule si nakrájíme nahrubo a necháme zesklovatět na másle. Přidáme maso nakrájené na větší kostky a počkáme, než se zatáhne. Maso osolíme, opepříme, posypeme kmínem a hojně i červenou paprikou – já dávám tak půl sáčku. Necháme jen pár vteřin opéct a podlijeme asi 3 dc vody. Přikryjeme pokličkou a vaříme téměř do změknutí. Podle potřeby podléváme. Poté přidáme do hrnce zelí i s nálevem, ve kterém bylo a necháme vařit. Hotovou omáčku zahustíme rýžovou moukou rozmíchanou ve vodě a po chvilce přilijeme smetanu. Necháme prohřát a pak už si můžeme pochutnávat :-)

Segedín s pohankovým knedlíkem

Segedín s pohankovým knedlíkem

Pomalu pečená krkovička

Doma máme někdy docela zajímavé podmínky. Já chci maso omezit a partner by ho zase rád zavedl častěji. Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou Palea. Mě ten koncept přijde sice zajímavý, ale nejsem masožravec. Maso si dám jednou za čas, ale že bych ho musela mít denně, natož několikrát denně, to teda opravdu ne. No a v týdnu dokonce přišel s tím, že by chtěl zkusit krkovičku. Že mu bylo řečeno, že to je fajn zdroj tuku a jestli bych ji udělala. No udělala, ale jak? Nemáme rádi podrážky, ale krásně měkkounké křehké maso. Poslední dobou mě nějak nebaví hledat recepty a vařit podle nich, takže i tady to dopadlo stejně. Udělala jsem, co mě napadlo a děj se vůle boží. Výsledek byl takový, že i já jsem si přidala a celou dobu jsem říkala, že to je jako máslíčko. Krásně šťavnaté. Přítel mi u oběda zase prozradil, že tajně doufal, že to zvládne užvejkat a že se to bude dát jíst. Maso ale předčilo i jeho očekávání a byl v sedmém nebi. Prý už si mě teda může vzít. No to kdybych věděla, tak piluju krkovičku už dááávno :-)

Suroviny:

4 plátky krkovičky (cca 2 – 3 cm)
6 červených cibulí
pepř
grilovací koření (pozor na složení)

Postup:

Maso si očistíme a případně nakrájíme, pokud máme vcelku. Dáme do mísy, zasypeme grilovacím kořením a polijeme olejem. Pořádně promícháme, aby se směs dostala úplně všude. V uzavřené míse dáme do lednice a necháme odpočívat minimálně do druhého dne. Já marinovala od pátečního odpoledne do nedělního rána a vyplatilo se :-) Mísu vyndáme z lednice alespoň půl hodiny před pečením, aby se maso srovnalo. Připravíme si cibuli na měsíčky a plátky masa s ní v pekáčku poklademe, posypeme ještě jednou grilovacím kořením a pepřem a přiklopíme. Pečeme v troubě vyhřáté na 170 st. 2 hodiny. poté pekáč odkryjeme a pustíme gril. Po 15 minutách plátky otočíme a necháme 15 minut grilovat i  z druhé strany.

První porci jsme měli s rýží natural a bylo to možná lepší, než s dnešní jasmínovou rýží. Ať tak či tak, bylo to moc dobré 😉
 

Pomalu pečená krkovička

Pomalu pečená krkovička

Makové mléko

Jako malá jsem mák nemusela. Šišky s mákem, buchty atd. se mi vyhýbaly obloukem. Raději jsem si dala jablečnou náplň nebo ořechy. Ale poslední dobou mu přicházím nějak na chuť. A taky mě láká jeho vysoký obsah vápníku a dalších úžasných a důležitých látek. Jenže je tu jedno velké ALE. Kdo a hlavně na čem ho namele? Kupovaný mletý je většinou doslazovaný a i kdyby ne, tak ten nekupuju. Máme sice možnost půjčit si mlýnek, jenže ta práce… A pak taky, co si budeme povídat, zrníčka mezi zuby nejsou zrovna sexy :-) A proto je pro nás ideální makovou pochoutkou právě makové mléko. Má vynikající chuť a nikde ani zrníčko 😉

Suroviny:

1 hrnek máku (stačí nemletý)
3 hrnky vody

Postup:

Mák si propláchneme a zalijeme větším množstvím vody. Necháme alespoň 12 hodin odležet a poté hmotu vyklopíme do mixéru. Přilijeme 3 hrnky vody a mixujeme. Já vždy tak 2 minutky mixuju, pak minutu počkám a ještě jednou zopakuji. Poté si směs přecedíme přes platýnko. Pokud se nám mléko zdá husté, můžeme dodat ještě trochu vody. Já mám raději, když je hustší a krémovější. Skladovat můžeme v lednici asi 3 dny, ale pokud máte rádi mák, tak vám tak dlouho určitě nevydrží :-)

Makové mléko

Makové mléko